Ostravština

 

Různé zdroje a výrazy

 

Ostravština Snadno A Rychle PDF | PDF

Jak se mluví na Ostravsku - Chytrá žena

 

Jak se mluví na Ostravsku

20. 05. 2009 | Praktické rady

Už nejednou jsem se zde na diskuzích setkala s tím, že když si tady s „děvuchami z Ostravska pišem po našemu“ tak nám uživatelky, které pocházejí z jiných koutů republiky, často nerozumí. Je to pro ně tak trochu tajemný dialekt.

Je ale pravda, že dnešní ostravština už není, co bývala kdysi – kdysi se dalo podle toho, jak se mluvilo určit, ze které části ostravska člověk pochází. Ne nadarmo je Ostrava rozdělená na Moravskou a Slezskou – v každé části se mluvilo jinak. „Moravská ostravština“ obsahovala více výrazů, které se používaly na celé Moravě, zatímco ta „Slezská ostravština“ byla pod vlivem polštiny a slezskopolského nářečí.

Dnešní ostravština je už spíše taková „zpatlanina“ těchto dřívějších výrazů, které se upravily do dnešní podoby, a kolikrát i já jakožto ostravačka mám problémy porozumět dialektu, kterým se mluví kousek dál za hranicemi Ostravy, například směrem na Třinec (zde je pořád patrný velký vliv polštiny).

Pojďme tedy společně rychle porozumět „po ostravski“.

Hlavní zásadou je, že ostravština nemá dlouhé samohlásky a už vůbec ne souhlásky. Říká se, že „Ostravaci maju kratke zobaki“ – nu posuďte sami.

 -  Ostraváci se zásadně oslovují prvním pádem jednotného čísla, "Ty, Josef." Je to tím, že ostravština si vystačí s pouhými šesti pády.

 -  Všechny slova se vyslovují rázně a krátce, protože na sáhodlouhé vysvětlování a vybavování Ostravák prostě nemá čas.

 -  Slabiku „tě“ ostravák nevyslovuje jak má, její výslovnost je „če“ – například kleště – klešče, puštěný – puščeny, ještě – ešče, štěkal pes – ščekal pes…..
 -  Velmi častá je debata, zda některá slova psát s „y“ nebo „i“. Ve většině případů ale ostravština používá tvrdé „y“.

Unikátem, nemajícím v českých nářečích obdoby, je vyslovování i psaní písmene „y“ po „ř“. V ostravské výslovnosti se měkké „i“ vyskytuje sporadicky ( ist, liščit ), a tak se vyslovuje i píše „břyla, křyvy, břydky, řyť“ apod.

 -  Ostravák nepoužívá předložku „k“ – vždycky a jedině „do“ – jdu k holiči „idu do holiča“ jdu k doktorovi „idu do dochtora“

 -  V ostravštině také zcela chybí předložka „s“, ta je za každých okolností nahrazena předložkou „z“.

 -  Zvláštností ve výslovnosti je změna „v“ na „f“: sfeter, fčela, sfička, fšecko, fšude…

 -  Samostatnou kapitolou je používání nadávek a sprostých výrazů – co se jinde v republice považuje za nepřípustné, to u nás na ostravsku v běžné mluvě nechybí.

Tak například slovo cyp – v jiných krajích ČR používané jako nadávka, v ostravštině velmi používané slovo, bez kterého se žádný ostravák při každodenní komunikaci neobejde - v hornickém slangu je to havíř-nemotora, začátečník. V hovorové mluvě slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz.

Příklady: „Zyma jak cyp“ – velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ – v řece byla vysoká hladina. „Dobry jak cyp“ – hodně dobrý. „Nerob ze mě cypa“ – nedělej si ze mě srandu. Na těchto příkladech je vidět, že je to slovo hojně užívané při jakékoli příležitosti, prostě hodí se všude.

Tož a paru takych přykladu, jak se na tym ostravsku vlastně dřysta, su to take ty nejznamějši a nejpouživanějši věty a slova, kerym hafo lidi něrozumi a čumi na to jak ščur do ryny.

Bulaty, jak chleba kulaty - Úplně blbý
Lezt do peněz – Být drahé
Polub mě v kapsu! - Polib mi zadek
Štrykoval nohami - Pletl nohama
Nedupej! - Sexuální podtext nebo Nelži!
Kuřiš, jak bys koňa prodal - Zapaluješ si jednu od druhé
Měl plne ryny - Byl opilý
Braly mě mory - Šly na mě mrákoty
Kuřil, jak když chudobny topi - Hulil jak fabrika
Drži se pipy jak cycka - Nemůžou ho dostat z hospody
Čumiš jak ščur do ryny – Hledíš jak nevěřící Tomáš
Šrame ti v pale – Straší ti ve věži
Kaj meškaš? - Kde bydlíš?
Chuj z tym – Nevadí
Cyp jak lampa, enem sfitit - Blbec
Šufan – naběračka
Kobzole – brambory
Rožnuť - rozsvítit
Cukle – nazouváky
Štrample – punčochy
Domaknut se - dozvědět se. „Stara sa domakla, že…“ – průser vysoké nebezpečnosti v manželství
Chlempat – pít až moc
Bebechy - harampádí, zbytečnosti
Eletrika – elektřina, tramvaj
Lokalka – taky tramvaj
Bo - protože
Dřystat - mluvit
Roba – žena, manželka
Cicek, cicky – prso, prsa
Kajsyk – někde
Pazury – ruce
Plantať – mluvit nesmysly
Hafo – hodně
Chechtaky – peníze
Škarpa - příkop

Tož věřim, že tenhle kratky članek pomože našim spoluobčanum z čech porozumět ostravštině a jejim specifickym vyrazum, a komu by se to zalibilo, tož doporučuju našu regionalni literaturu, a to su knižky Denik Ostravaka od znameho autora Ostravaka Ostravskeho.

 

NÁŘEČÍ  různé – i ostrava

 

Slovník ostravštiny aneb ostravsky snadno a rychle

Zduř – ahoj

ostravština slovník - Hledat Googlem

 

www.hornicky-klub   - docela fajn slovník i s překladem

 

Fajront! Zaber, gyzde! Ostravština žije i díky hornictví | Magazín PATRIOT

Fajront! Zaber, gyzde! Ostravština žije i díky hornictví

Ostravské muzeum

​Val, dupej, cype, kaj zje, zaber, gyzde. Bulaty jak chleba kulaty. To je ostravština, jadrná a „kratka“ mluva, která je v mnoha Ostravácích často od mládí zakořeněna.

A přestože z hovorů pomalu trochu mizí, pořád jí na Ostravsko-Karvinsku rozumějí a mnozí ji rádi používají. Ostravský slovník je totiž podobně jako brněnský hantec svérázný.

Koncem roku 2007 vydalo nakladatelství Repronis útlou, ale pozoruhodnou knížku Ostravský slovník, jejímž autorem je Dalibor Záruba. Je v ní řada výrazů, které už člověk v běžném hovoru neslyší, přesto jich ještě dost v běžné řeči obyvatel Ostravy zůstalo.

A tak si zopakujme některá slovíčka, bez kterých by Ostrava nebyla Ostravou. A dejme více prostor havířské mluvě, kterou v minulých více než sto padesáti letech ovlivnila jak němčina, tak řeč blízkého Slezska a Polska, zejména těch lidí, kteří přišli do Ostravy za prací a zůstali už zde natrvalo.

Havirňa - fajront, fachat, fáračky, fedrovat

Nebudeme však slovíčka řadit podle začátečních písmen, ale podle témat a podle toho, k čemu se vztahují. Vůbec nejdříve sfárejme pomyslně do dolu a zaposlouchejme se, jak havíři mluvili o své práci při robotě ve slojích.

cugoř - horník, obsluhující důlní lokomotivu. Z německého „zug“ vlak.
cymerhajer - dělník na šachtě, pracující na výdřevě, dřevič. Zřetelně z německého „zimmerhäuer“. Na Karvinsku též „cymrunkař“.
čelba - místo na šachtě, kde se dobývá uhlí, také se tak říká celému pracovišti
dratban - lanová dráha na dole, z něm. „drahtbahn“
dřevjař - havíř, který hospodaří s dřevem v porubu, dováží dříví na předek
fajront - konec směny. Slovo sice nejasného původu, ale velmi frekventované a oblíbené, bo fajrontem končí dřina, jde se do sprch a pak na pivo…
fajsel - kladivo
fachat - pracovat
fal - porub na šachtě
faračky - hornické montérky, v nichž se fárá. Obvykle vyztužené na loktech a kolenou koženými latami, protože musely hodně vydržet.
fedrovat - těžit
feršlag - překop na šachtě
filort - náraží na šachtě, z něm. „füllort“
firunky - vodítka klece, kolejnice, v nichž se klec pohybuje (z němčiny)
fiřt - strop důlní chodby
flokman, flogman - pracovník šachty, který označoval vozy s dobrým uhlím, dával do nich floky kousky dřeva
flec - uhelná žíla, vrstva
folovač - pomocník havíře, který dříve házel uhlí do vozíků, později do žlabů
forant - jiný název pro předáka na šachtě
forhajer - přední dělník na šachtě, na určitém úseku
forota - zásoba, též vytěžené uhlí, z německého „vorrat“ zásoba
foroťok - zásobník. „Ma hubu jako foroťok“ má velká ústa.
foršiber - pomocník na důlní lokomotivě

Robota – hajcman, kupel, kylof, mamatat

frunkat - rychle házet, například lopatou
fuček - hadice na vzduch
grundštreka - hlavní chodba na dole
gurtbant - gumový dopravní pás
hajer - kvalifikovaný havíř, pracující u pilíře, při ražení chodeb apod.
hajcman - železná výztuž
hašpla – vrátek
hašplař - vrátkař na šachtě, obsluha vrátku
haubina - druh těžké sbíječky
havirňa - šachta, porub
haviř - horník, z něm. „houwer“, z čehož vzniklo staročeské „havéř“
hlušina - kamení v uhlí
hunt - důlní vozík
huntštoser - plnič vozíků, vozač
java - malá lehká sbíječka, podle motocyklu Jawa
kapa - hornická přilba
kupel - koupelna, sprchy
kirfira - předák na šachtě, z něm. „verkehrsführer“
klunkerpartyja - parta starých, vysloužilých havířů, provádějících pomocné práce
kyblař - pomocný dělník na šachtě, kdysi nosící kbelíky s výkaly
kylof - špičák, hornický krompáč, kdysi jej musel ve zmenšené podobě nosit každý revírník. V minulosti základní nástroj havíře.
lerhajer - mladší havíř, z něm. „lehrhäuer“
ležak - vodorovná sloj na dole
makšajder - důlní měřič
mamatat - neobratný havíř

Haviři – polivak, plenič, porubna, rulkař

odvozač - havíř, který odvážel z porubu plné vozíky
pachole - pneumatická podpěra vrtačky na šachtě
pajadlo - opora stropu na šachtě, která zůstává v závalu, obecně nešikovná věc
pik - sbíječka
plenič - havíř, který likviduje výdřevu, aby sloj mohla být zavalena, též „zavalovač“
počva - dno důlní chodby
polivak - horník, který postřikuje uhlí v místech, kde se drží plyny
porubna - porubní stěna na šachtě
pradlo - oddělení na šachtě, kde se z uhlí, jedoucího na páse, vybírala hlušina, kamení. Zpravidla na pradle pracovaly ženy havířů, protože to byla vyčerpávající a nevděčná práce.
rabovat - rubat uhlí. „vyrabovat předek“ vybrat čelo chodby
rulkař - důlní zámečník, který pečuje o vzduchovodní potrubí
ryňoř - havíř, který překládá žlaby nebo přepravníky
snopel – mladý nezkušený pracovník na huti nebo šachtě
šleper – pomocník havíře, obyčejně v minulosti jezdící s kolečky z rubání na třídění
šibik – vertikální jáma mezi dvěma patry na šachtě
tačnik – mladý havíř, vozící na kolečkách „tačkách“ uhlí
targus – silný havíř, též „rvut“
třyda – důlní dílo, ražené v uhlí

Vyfarame – a deme na jedno, cype

Nuže vyfárejme a pojďme jako mnozí horníci spláchnout uhelný prach do nejbližší hospody. Tam stejně jako v čelbě zněla drsná ostravská mluva, často bez žádných skrupulí. Mluvilo se tam vždy o práci, politice, zněl tam často humor a občas se zabrousilo i do oblasti sexu. Takže se připravte na záplavu těch správných havířských slov a výrazů v „ostravštině“.

cvikat u dupy - mít zlé tušení nebo obavy. „Měl sem strach, že bych moh cvikat desitku kulatinu“…
cycek - ňadro, prs
cyganit - lhát, zde se odráží nedobrá zkušenost s jistým etnikem
cyp - mužský pohlavní orgán, v hornickém slangu havíř nemotora. Velmi frekventované slovo v hovorové mluvě, v které slouží jako přirovnání v okamžiku, kdy se těžko hledá vhodný výraz. Příklady: „Zyma jak cyp“ - velký mráz. „Bylo tam vody do cypa“ - v řece byla vysoká hladina.
cypaty - pitomý, nevhodný
cypovina - blbost, hloupost. „Na cypoviny tě užije“ myslíš jenom na blbosti. Podobně „On je ředitel přes cypoviny“ - člověk, který má smysl pro humor a baví se životem.
čobol - Slovák, podnět dal výborný fotbalista Baníku Ostrava Jozef Határ, Slovák, který často chodil za rozhodčími s otázkou „Čo bolo, čo bolo?“ Hrál v Baníku v 70. letech 20. století.
čulina - pohlavní orgán
dupa - zadek, prdel
dupat, dupčit - souložit, „odupat kohosi“ podvést, ošidit, „vydupat s kymsi“ vyvést někomu něco
dupačka - soulož
duperele - zbytečnosti, drobnosti. „Ale, to su enem take duperele“ jsou to jen nepodstatné maličkosti.

A od podlahy – fajny, grcať, guvňoř, chachar, chlampať

fajny - prima, dobrý
fajnula - citlivka, vybíravý člověk fifrat - nimrat se v jídle, ale také špinit se „zfifrany“ umatlaný apod.
gaťky - kalhotky
gebeno - dluh. „Na gebeno ti nedam už ani lyka“ na dluh ti už nedám ani hlt věta z dialogu v hospodě mezi hostinským a chudákem bez peněz.
gizd - neřád, grázl
gramlavy - nešikovný, nemotorný, neohrabaný
grcat - zvracet
guvno - výkal
guvňoř - bezvýznamný člověk
harenda - nálevna, výčep
hlupota - blbost, hloupost, pitomost
hnojačka – močůvka
chachar - uličník, lotr
chlampať - pít přes míru
chlastpartyja - skupina lidí, kteří si rádi vypijí
chuj - mužský pohlavní orgán, přeneseně blbec, idiot. „Zchujet“ zblbnout, zhloupnout.
chujovina - hloupost, blbost
chumaj – hňup
chvalidupa - ten, kdo se naparuje
japala - chlubílek
japat se - chlubit se, naparovat se
jaščet - ječet, křičet

V knajpě – kelner, krutipysk, kvitpumpa, mlet na pysku

kelner, kelnerka - číšník, číšnice
kipat - bryndat, „zkipany jak sviňa“
kokot - kohout, ze slovenštiny
kolera - nadávka, obyčejně ve spojení „kolera jasna“
kropelka - kapka, malá odlivka
kryka - hůl, čakan. Z něm. „Byl jak kryka byl hodně opilý.
kulec - kulečník
kurdybele - lehčí nadávka
krpaty - zakrslý
krutipysk - nedobrá lihovina či jídlo, které kroutilo ústy svou nechutností
kvit - alkohol, pálenka
kvitpumpa - opilec, notorik
liščit, lisknut - dát políček
lopat - pít přes míru
ludra - děvka
ludračit – děvkařit
maryna-děvka, prostitutka
mlet na hubě, pysku-držkovat
motovidlo - nemotora, slovo snad vzniklo spojením výrazů „motal se, bo ho měl jak vidle“ vrávoral, protože byl silně opilý.
mrvit - kazit
mudrak - chytrák
morgoš - Rom
nabity - ožralý
narvany - opilý
odbit babu - odloudit někomu děvče, manželku, také „odbit kunčofty“ odlákat zákazníky
olačka - prezervativ
pajšel - plíce
pajtaš - šašek, směšná figurka
pidlaty - nešikovný
pijok - krk, také opilec
popity - opilý
pijus - notorik
pitka - vagína
pizda - hlupačka, nána
piznuť - udeřit, praštit (piznuť do stola)
pohlupavy – přiblblý
prošustrovat - zbytečně utratit
předupat cosik - prošvihnout, ztratit něco
přejebat cosik - prohrát něco
partyja - chasa, skupina kamarádů. Přesný překlad se těžko hledá, slovo se používá zejména v
neurčitém významu o skupině, která cosi dělá společně. „Partyja chodi na fotbal.“ „Partyja byla naprana.“
pěrdolit - plkat, vymýšlet si
připity - podnapilý
pulka - malá sklenička

Deme dom – roba, škarpa, zgichany, zkulany, zdař buch!

pysk - obličej, ret
roba - žena, manželka
rypala - provokatér, popichovač
řnut - bít, řezat, rychle jet. „Řnul to po dvuch kolach“ jel do zatáčky je po dvou kolech. Ale „vyřnut“ - vypít.
řygat - dávit, zvracet
šastnut – praštit
škarpa – příkop
šklhat (se) – klouzat (se)
šťuřit se – smát se, pitvořit se
tresknut – praštit, uhodit, též praštět, pukat
urviš – rváč, také ten, který se rád porve uvalit – praštit někoho
uvaleny – praštěný ve fyzickém i duševním smyslu
vyhryzat – pomlouvat, ale i vyhrožovat
vyhryzek – teenager
vyhuk – vystrašenec
vyhukat – vystrašit. „Je vyhukany jak maly synek“.
vymamlasit cosik – vyvést něco, provést něco špatně
vymasta – čipera, darebák
zaškvara – popichovač, provokatér
zbuj – darebák, zbojník
zbyčit – zdivočet
zbyvat se – hádat se, hašteřit se
Zdař buch! – hornický pozdrav, německy „Glück aug!“
zdechlak – nebožtík, též líný člověk
zdeřit – utéct, uniknout
zdupat cosik – zkazit něco
zdybat – utíkat
zežvany – zválený, umačkaný. „Maš sako zežvane jak z kravi řitě“.
zgabnut – sklapnout (když něco nevyjde). Vsadil sem sportku, ale zgablo mi“.
zgichany – pocintaný, pobryndaný
zgrbly – lakomý
zchrut se – zkazit se
zchujet – zblbnout
zjebat – seřvat
zkulany – zválený
zkurdupel – křivák, zmrd

Konečně doma, rodina je základ státu

Když vypijeme svých pět šest kousků a nějakého prcka k tomu, vydáme se domů. Tam na nás čeká ohřívaná večeře nebo snídaně, naše žena a děti. Doma se snažíme přeci jen před dětmi nemluvit jako dlaždič, ale pokud je třeba, nebereme si ani tady servítky. Možná musíme něco v baráku nebo bytě udělat, Zatlouci hřebík, spravit kafemlýnek nebo vynadat dětem za špatné známky ve škole. A tak si připravme ta správná slova a výrazy, samozřejmě „po našimu“.

cycha – povlečení
čabrat - plýtvat vodou, máchat se ve vodě
čňolka - řemen, pásek
čopka - čepice
dědiňor – vesničan
děvucha - dívka, děvče
dodom - domů. Píše i vyslovuje se dohromady, je to rychlejší.
drabina – žebřík
drobňoky - drobné peníze i drobné brambory
dřevjanica - dřevěnice, též dřevjanka
dymnut - praštit. „Ja ti dymnu, až zazpivaš hymnu“.
fackat – fackovat
filcoky - teplé vysoké boty
futro - zárubeň, potrava, také podšívka kabátu apod.
galaty - kalhoty
gatě - kalhoty
geltag - výplatní den, z něm. gumak – holínka
grunt - statek
guňka - houně, deka
hobel – hoblík
holšpanek - obojek na psa
horat - hořet
hospodarka - hospodářství hura - půda u domu
hrotek - džber, nádoba na dojení
huštačka - houpačka
huštat - houpat, též ve smyslu bulíkovat
chvant - fracek, fakan. „Pohlidej mi ty chvanty“ dej mi pozor na děti.

Doma je třeba cosik robit – klamerka, klepač, knajtek, kupak

chvistek - malý vzrůstem
kakoč - nočník
kalander - zábradlí
kisňa - bedna, též fotbalová branka, tramvaj
kladka - visací zámek
klamerka - kolíček na prádlo
klebety - pomluvy, drby
klej - klíh
klema - svorka, z něm. „klemme“
klepač - konstrukce na klepání koberců, na sídlištích oblíbené místo dětských her a schůzek. „byl šefem na klepaču“ je ekvivalent českého „ještě tahal dřevěného kačera, když já už jsem…“
klepetař - orchestrion, hrací skříň
knajtek - malý postavou
kocur - kocour, kocovina
komiňař – kominík
krutit pradlo - ždímat prádlo
křak - keř křaky – křoví
kravatel - límec. „Porval ho za kravatel“ chytil ho za límec
křesnik – kmotr
kuckat - kašlat
kudlit - tahat za vlasy
kupak - bazén, koupaliště
kvak - tuřín, též „to je ale kvak“ to je ale pitomec
kvartyrnik - nájemník
kybel - kbelík, džber. „Kybluj se dodom!“ mazej domů!
mantel - kabát
maštal - stáj
meškat - bydlet
metla - smeták, koště. Též se používá „to je metla“ o promiskuitních ženách.
migat - upalovat „Migej dodom!“ upaluj domů!
mur - zeď
murovat - zdí
ostropec - sušák sena (ze slovenštiny)
obracak - pluh
oringle - náušnice (z němčiny)
ornolda – vlásenka

Děcka dorustaji – smykat se, vergle, žakula, zarabjat, zpuchela

osypky - spalničky
paryzol - deštník
pazura - ruka
pecek - kamínka
pesek - psík
pudlica - popelnice
puketa - kytice
radyjonka - baret
rapel - vztek, dopal. „Chytnul ho rapel“ začal běsnit
rožnut - rozsvítit
rychtyk - pořádek
ryna - okap
skjelovat – bezcílně se pohybovat, chodit od ničeho k ničemu. „Neskjeluj tu po baraku a běž cosik robit“ – nemotej se po domě a běž něco dělat
smrkač – malý kluk
smykat se – toulat se. „Děvucha se nam začla smykat“ – Slečně se začaly zapalovat lýtky a začíná randit
valit – bít
valit do sebe - cpát se
vaštrok – necky
varčet – plakat, brečet
vergle – kolotoče
verglovat – lomcovat
vpysk – hodně, mnoho. „Žradla tam bylo vpysk“
vydavek – drobné nazpět při nákupu
vyminek – výměnek
zarabjat – vydělávat peníze
zavitka – svobodná matka
zehřat – ohřát
zpuchela – tlouštík
žakula – žákovská knížka
železňok – železný hrnec. (říkalo se „voda zmarzla v železňoku“)
žoch – hadr

Nacpat si břuch – čepani, kobzola, kura, kyška, pěčoky

Všemu dnes vládne gastronomie, ale i horníci se musejí před šichtou pořádně najíst. Takže si zopakujme nebo naučme slovíčka, která se týkají pochutin, vaření a stravování .

cezak – cedník
čepani - nádobí
fajer - oheň, „fajrovat“ topit
fornefla - naběračka
futrovat - krmit
hafera – borůvka
hudlok - kuchyňský váleček
kelerub - kedluben
kisločka - kyselá, nechutná tekutina nebo pokrm
kisly - kyselý
kobzol(a) - brambor
kobzolanka - bramboračka
kobzolisko – brambořiště
kreplik – kobliha
kudlačka – angrešt
kura - slepice
kožuch - škraloup ve mléce
kyška - kyselé mléko
lyžka - lžíce
mačka - omáčka
masař - řezník
masuvka - zavařovačka na maso
mašinky-zápalky, sirky
mišat - míchat
mišung - směs
oškrabinky - slupky z brambor
paskuda - pamlsek (z polštiny)
paskudny - mlsný
pecynek - kulatý chléb
pěčka - křížala
pěčoky - pečené brambory
pětruška - petržel

Plna špajzka – prdelanka, štrycla, šulky, strudla, vajco

plecovnik - pečivo s klobásou
pomyje - špína po mytí nádobí
prdelanka - zabijačková polévka s krví a kroupami
prezvuřt – tlačenka
puček - tlouk, jímž se tluče máslo. „Maš se jak puček v masle“ daří se výborně.
pučení břucha - žaludeční nevolnost, nadýmání
rušat - kynout
rybizle - rybíz
skurka – chlebová kůrka
slivka – švestka, bluma, slivovice
šnytloch – pažitka
špajzka – spižírna
špilka – špejle
šporhelt – sporák
špyrky – škvarky
štrycla – oválný bochník chleba
šufan – naběračka
šulky – škubánky
štrudla – závin, štrůdl
vajco – vejce
vaječina – míchaná vajíčka
voďanka – polévka
zaklechtat – zasmažit polévku, guláš
zulc – aspik, rosol
žuchlat – žvýkat
žut – přežvykovat

Bulaty jak chleba kulaty

No a na závěr dnešní opravdu nabité lekce „ostravštiny“ si dáme pár nejčastějších, kultovních, tradičních slovních spojení.

Chuj s tym! – Nevadí!
V ty pjaty – Ihned, bezprostředně, doslova za patami
Dřevo na stojato a baba naležato vydrža všecko. Úsloví
Šrame ti v pale – Straší ti ve věži
Kantuj se! – Vypadni!
Štrychoval nohami – Pletl nohama
Mokry jak žoch – Zmoklý až na nit
Cyp jak lampa – Pitomec
Kvader cypa – Idiot na kvadrát
Bulaty jak chleba kulaty – Úplně blbý
Polub mě kapsu! – Polib mi zadek!
Kape ti na karbid – Nemáš to v hlavě v pořádku
Kuřiš, jak bys koňa prodal – Zapaluješ si jednu od druhé

Seriál Magazínu PATRIOT vzniká v rámci akce FAJRONT - jde o plánovaný vrchol 27. setkání hornických měst a obcí. Bude se jednat o celý víkend, který organizátor, statutární město Ostrava, zahájí v pátek 8. září 2023 v areálu Dolní oblasti Vítkovice.

 

Ostravaci.cz

Bo se mě hafo lidi furt pta, co je to cyp, hajcman, buty a podobně, ukažu Vam, kaj je možne se fajně naučit ostravsky. Po absolvovani kursu byste měli byt schopni bez problemu přeložit aji take perly, jako přislovi „Čumiš jak ščur do ryny“, „Vydupali haviřa, nedali mu haliřa“ nebo „Zehni se vole, bo zje na dole“

Hlavni zasadou je, že ostravština nema dluhe samohlasky a už vubec ni suhlasky. Všechna slova se vyslovuji razně a kratce, bo na vic neni čas.

Specificke je použivani předložky „do“. Ostravak nikdy neřekne „ jdu k holiči“ nebo „jdu k doktorovi“, ale vždy a jedině „idu do holiča“ či „ idu do doktora“. Zde je pravděpodobně patrny vliv angličtiny : „ go to the…( hell )“.

Velmi časta je debata, zda některa slova psat s tvrdym „y“ nebo měkym „i“. Sama ostravština, podobně jako život a robota obyvatel, kteři ji mluvi, je tvrda. Nazornym přikladem sporu je svar o podobu slova „cycek“. Nebo „cicek“? Po vyčerpavajici debatě autoři kursu došli k zavěru, že rozhodujici je velikost. Menši, do velikosti č. 3, jsou tvrdši, a tedy „y“. Velke – čisla 4 až 10 – jsou přirozeně měkči a tedy pišeme i vyslovujeme „i“. U slova „cyp – cip“ je to přesně naopak, hranici je velikost 12 centimetrů.

Zajimava je změna, ke ktere dochazi při tvorbě přidavnych jmen slovesnych. Třeba sloveso „pustit“ ma stejny tvar, jako ve spisovne češtině, ale „puštěny“ je na Ostravsku „pusceny“. Tohle sloveso je vůbec interesantni, bo se neřika „zapnout televizi“, ale „pustit televizu, pustit radyjo, pustit vodu…“

Ostravaci se oslovuji zasadně prvnim padem jednotneho čisla. “Ty, Jarek…“. Vyplyva z toho, že ostravština si vystači s pouhymi šesti pady. Přizvuk je zasadně na předposledni slabice, a tim bohužel vznikaji problemy se spravnym akcentem u slov jednoslabičnych, kdy se přizvuk přesouva vlastně na posledni slabiku předchazejiciho slova, ktere pak ma akcent na předposledni a posledni slabice najednou. Vyslovnost je v takovych připadech dost obtižna. Zvlaštnosti ve vyslovnosti je změna „v“ na „f“ : sfeter, fčela, sfička….

Unikatem, nemajicim v českych dialektech obdoby, je vyslovovani i psani pismene „ y“ po „ř“. V ostravske vyslovnosti se (viz vyše) měkke „i“ vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liščit ), a tak je logicke, že se vyslovuje i piše „břyla, křyvy, břydky“ apod.

Vyše uvedene cytace pochazi z užasneho dila Dalibora Záruby. Tento slovnik Vam pomože komunikovat s lidmi, kteři žiju v okoli Ostravice a vyhnout se problemumu vyplyvajicim z neznalosti mistnich zvyklosti.

A pro srandu zeparu ukazek ostravskeho jazyka:

Chuj z tym! (Nevadi)

Dřevo na stojato a baba na ležato vydrža všecko. (Úslovi)

Šrame ti v pale. (Straši ti ve věži)

Kantuj se! (Vypadni)

Štrykoval nohami. (Pletl nohama)

Cyp jak lampa. (Pitomec)

Kvader cypa. (Idiot na kvadrat)

Bulaty, jak chleba kulaty. (Úplně blby)

Lezt do peněz. (Byt drahe)

Polub mě v kapsu! (Polib mi zadek)

Kuřiš, jak bys koňa prodal. (Zapaluješ si jednu od druhe)

Měl plne ryny. (Byl opily)

Zaleži, jak leži. (Úslovi, důležita je poloha)

Marně gatě rozpinatě, jak vas neznam, tak vam nědam. (Úslovi se sexualnim podtextem)

Pil jak o dušu. (Pil přes miru,nehleděl na zdravi)

Jak jabko, tak rajske, jak babu, tak z Prajzke. (Úslovi)

Braly mě mory. (Šly na mě mrakoty)

Děvucha bez břucha jak kastrol bez ucha. (Úslovi)

Kuřil, jak když chudobny topi. (Hulil jak fabrika)

Drži se pipy jak cycka. (Nemůžou ho dostat z hospody)

Čumiš jak ščur do ryny. (Hlediš jako nevěřici Tomaš)

Vydupali haviřa, nedali mu haliřa. (Úslovi)

Zehni se vole, bo zje na dole! (Na šachtě je třeba davat si pozor, aby se člověk neuhodil do hlavy)

Čim hlupši sedlak, tym větši kobzole. (Úslovi)

Vajco se robi chytřejši, jak kura. (Úslovi)

Popij vudky, bo čas krutky ! (Úslovi)

Ladislav Větvička – http://vetvicka.blog.idnes.cz/

---

Informace

Autor: Boris Renner

Datum: 30.5.2008 0:00